Charakteristika přepravního řetězce multimodální dopravy

Přeprava chemického zboží je vždy součástí logistického, respektive přepravního řetězce, který je tvořen sledem mnoha na sebe závislých úkonů a činností (administrativního, právního, technologického charakteru atp.). Toto platí zejména při přepravě produktů s využitím multimodální dopravy, kde dochází k využití více druhů dopravy, což s sebou nese potřebu naprosto dokonalé organizace a koordinace celého přepravního procesu.

Odesílatel, příjemce nebo obchodní organizace uzavírají přepravní smlouvu s konkrétním dopravcem, který zabezpečuje daný druh dopravy. Dopravce vykoná přepravu pomocí dopravních prostředků pro daný typ přepravy a daný typ produktu.

Každý subjekt, který organizuje přepravu, se řídí podmínkami, za kterých může zamýšlenou přepravu realizovat. Jedná se o ekonomické podmínky – přepravovaná množství / množstevní slevy a postavení na přepravním trhu, možnosti úvěrování a splatnosti, technické podmínky – vlastnictví nebo pronájem přepravních obalů - cisteren, kontejnerů, velikost nakupovaného množství v čase i velikost jednotlivých partií, možnosti vlastních skladovacích kapacit, případně konjunkturálních nákupů. Všechny tyto podmínky je třeba zvážit již v přípravě obchodního kontraktu a dohodnout odpovídající dodací podmínku INCOTERMS® a příslušný rok jejího vydání.

Podmínky INCOTERMS® jsou doporučené obchodní podmínky, které stanoví přechod nákladů na dopravu a rizik. Jednotlivé podmínky mohou být doplněny/zpřesněny s ohledem na charakter dané komodity, přechodového bodu nebo technologie přepravy, dále mohou být použity i podmínky z dřívějších vydání, pokud je to pro obě strany výhodnější. INCOTERMS® rozhodně neurčují přechod vlastnictví zboží, jak je mnohdy mylně vykládáno. Další informace viz webové stránky Mezinárodní obchodní komory.

V praxi však bývá pravidlem, zejména při komplikovanějších přepravách na delší přepravní vzdálenosti, že do procesu vstupuje další subjekt, kterým je zasílatel (speditér). S příkazcem uzavírá smlouvu zasílatel - subjekt, který podle obchodní smlouvy organizuje přepravu. Základní funkce zasílatelství jednoznačně spočívá ve zprostředkování přepravy a všech činností, které s danou přepravou souvisejí. Zasílatel má za úplatu obstarat přepravu produktů, což zahrnuje vícero úkonů, například skladování, celní řízení, uzavírání přepravních smluv s dopravci, pojištění atd. V tomto případě je zasílatel odpovědný za danou přepravu příkazci podle zasílatelské smlouvy (obrázek 31).

V případě multimodální dopravy může zasílatele nahradit také tzv. operátor multimodální dopravy (MTO – Multimodal Transport Operator), který zabezpečí realizaci celého přepravního řetězce. Tito operátoři organizují přepravu prostřednictvím vlastních, popřípadě pronajatých terminálů a ve spolupráci se zahraničními operátory multimodální dopravy ve vlacích kombinované dopravy do dalších evropských vnitrozemských, respektive přístavních terminálů. Tito operátoři zpravidla jsou schopni zabezpečit také navazující svoz a rozvoz s využitím silniční dopravy (buďto vlastními silničními dopravními prostředky anebo s využitím smluvně vázaných soukromých autodopravců).

Přepravce (zákazník anebo příkazce), který má zájem o realizaci přepravy, osloví zasílatele (MTO) s požadavkem o nabídku přepravy. Po jejím srovnání s ostatními nabídkami a vyhodnocení finančních, přepravních, časových podmínek / v souladu s poptávkou, potvrdí objednávku, čímž dojde k uzavření zasílatelské smlouvy, ve které se zasílatel zavazuje vykonat pro příkazce přepravu zboží řádně na určené místo, včas a při zajištění optimálních podmínek. Zasílatel se taktéž zavazuje, že zboží bude doručeno nepoškozené a v nezměněném množství a kvalitě.

Organizace přepravního řetězce multimodální dopravy

Přepravce, popřípadě zasílatel / MTO, musí vybrat vhodnou přepravní jednotku pro dané zboží. Přepravní jednotka musí vyhovovat přepravovanému zboží, respektive přepravnímu balení, dále musí být manipulovatelná u příjemce i odesílatele a musí být dostupná v atrakčním obvodu odesílatele.

Velké kontejnery pro zámořské přepravy ISO třídy 1 (deep sea) jsou většinou k dispozici ve větších terminálech multimodální dopravy, kde je skladují rejdaři, kteří provozují zaoceánské přepravy ve velkých kontejnerech. Ve vnitrozemských terminálech multimodální dopravy zpravidla tyto kontejnery čekají na své zpětné vytížení. Je proto možné si je objednat, přičemž provozovatel terminálu multimodální dopravy anebo jiný smluvně vázaný silniční dopravce zajistí jejich přistavení u odesílatele a nakládku zboží. Následně je silniční dopravce převezme a přepraví do nejbližšího sjednaného terminálu multimodální dopravy. Velmi důležitá je návaznost na odjezdy vlaků kombinované dopravy z terminálu, zejména na dodržení tzv. mezního času, což je čas, do něhož je nejpozději nutné přepravit kontejnery do terminálu, aby bylo ještě možné zabezpečit jejich přeložení na železniční vůz příslušného vlaku z terminálu multimodální dopravy. V případě nedodržení mezního času v terminálu (cut off time) dojde ke složení kontejnerů na úložnou plochu terminálu multimodální dopravy, kde jsou kontejnery ponechány do odjezdu dalšího vlaku. Tento čas, po který jsou kontejnery přechodně uloženy v terminálu, není zpravidla zpoplatňován (free time). Pokud však dochází k dlouhodobějšímu skladování v terminálu, tak to již podléhá zpoplatnění (storage fee). Po přepravě kontejneru do cílového terminálu následuje opětovné přeložení kontejneru na silniční vozidlo, které ho odveze k příjemci zásilky. Jedná se tedy o „door to door“ přepravu, kdy je pro odesílatele nejzásadnější informace o času nakládky a lhůtě pro provedení nakládky; ostatní aspekty přepravního procesu jsou v gesci zasílatele.

Při použití výměnných nástaveb a klasických silničních návěsů v kontinentální přepravě je situace odlišná, protože tyto přepravní jednotky jsou ve většině případů vlastněny dopravci, poskytovateli logistických služeb, popřípadě operátory multimodální dopravy. Multimodální doprava je poté chápána jako služba pro silničního dopravce, který přepravuje zásilku od odesílatele. V tomto případě silniční dopravce přistaví výměnnou nástavbu anebo silniční návěs k nakládce u odesílatele. Po naložení jízdní souprava jede do nejbližšího terminálu multimodální dopravy, kde je návěs anebo výměnná nástavba přeložena na železniční vůz a vozidlo (tahač) odjede z terminálu. V cílovém terminálu si silniční dopravce nebo operátor dopravy nasmlouvá jiného silničního dopravce, který přepraví návěs nebo výměnnou nástavbu k příjemci. I v tomto případě je nutné respektovat mezní čas, tj. čas, do něhož je nejpozději nutné přepravit návěsy a výměnné nástavby do terminálu, aby bylo ještě možné zabezpečit jejich přeložení na železniční vůz příslušného vlaku z terminálu multimodální dopravy. Zcela zásadní jsou obousměrné informační toky mezi subjekty přepravního procesu.

Základní fáze organizace přepravy

Existují čtyři základní fáze organizace jakékoliv přepravy, jedná se o přípravnou fázi, nakládku / odeslání zboží, vlastní průběh dané přepravy a hodnocení přepravy.

Přípravná fáze přepravy

Základní činnosti a povinnosti odesílatele ve vztahu ke zboží:

• Definice parametrů zboží ve vztahu k přepravě
• Provedení kvalifikace nebezpečného zboží dle příslušných předpisů
• Stanovení typu obalů a jejich řádné označení
• Stanovení kompletní sady průvodních dokumentů, případně dalších souvisejících náležitostí
• Pro volně ložené zboží stanovit typ dopravního prostředku / přepravní jednotky a jeho parametry
• Formulovat podmínky skladování nebo meziskladování, manipulace, nakládky, překládky, vykládky
• Prověřit reálnost případných dalších požadavků zákazníka nebo dopravce

Základní činnosti a povinnosti odesílatele ve vztahu k přepravě:

• Vyžádat si cenové nabídky, vyhodnotit je a vybrat optimální nabídku
• Prověřit / auditovat reálné možnosti společnosti realizovat daný transport
• Provést výběr dopravce / zasílatele
• Prověřit a zajistit všechny činnosti spojené s pohybem a skladováním zboží ve všech momentech přepravy
• U přeprav většího rozsahu a pravidelně se opakujících přeprav projednat detailně podmínky pojištění a stanovisko pojišťovny
• Dohodnout předem možné havarijní scénáře a zapojení dotčených subjektů
• Zajistit případné nácestné kvalitativní a kvantitativní kontroly
• Přepravu smluvně zabezpečit všemi zapojenými partnery

Z hlediska komunikace je nutné:

• Připravit objednávku přepravy tak, aby obsahovala veškeré náležitosti
• Stanovit dopředu komunikační prostředky
• Stanovit odpovědné / kompetentní partnery u všech zapojených subjektů
• V případě jakýchkoliv nejasností je v průběhu nutné je detailně vyjasnit

Nakládka / odeslání zboží

V průběhu nakládky zboží a při jeho odeslání je nutné zabezpečit:

• Soulad s předpisy (technická způsobilost a vybavenost vozidla, profesní způsobilost řidiče, platnost předepsaných školení atp.)
• Kontrolu naložení vozidla
• Kontrolu vybavení a úplnosti průvodních dokumentů
• Zaznamenání do kontrolního listu, jakožto interního dokumentu odesílatele

Průběh přepravy

V rámci průběhu přepravy je nutná bezodkladná a bezpodmínečná informovanost o jakékoliv mimořádné události. Při mimořádné události je nutné neprodleně aktivovat příslušný a předem domluvený havarijní scénář. Rozsah kontrolních činností přepravce je zpravidla dán složitostí konkrétní přepravy, popřípadě historickou zkušeností daného poskytovatele logistických služeb.

Hodnocení přepravy

Hodnocení přepravy je možné provést podle několika kritérií. Zcela zásadním kritériem jsou samozřejmě související náklady. V případě, že plánované logistické náklady neodpovídají skutečným nákladům, je nutné zjistit důvod této diference, přičemž je možné využít detailní rozčlenění nákladů na samotné dopravné, skladné, překladné, clení atp. Dalšími kritérii pro hodnocení konkrétní přepravy může být dodržení parametrů, kterými jsou například doba dodání, bezpečnost přepravy atd.

Administrace přepravního případu

Fáze před uzavřením kontraktu

Tato fáze začíná poptávkou konkrétní přepravy (obrázek 34).

V rámci přezkoumání podmínek kontraktu je nutné upřesnit kvalitu a množství zboží, cenu, platební podmínky, dodací podmínky, pojištění přepravních rizik, přepravní cesty atd. Následuje předběžná kalkulace přepravy a reakce na nabídku.

Fáze uzavření kontraktu

Dále navazuje fáze uzavření kontraktu (obrázek 35), kdy jsou přenesena předběžná data do základního souboru dat kontraktu.

Následně je provedena závazná kalkulace, která je postoupena v rámci schvalovacího procesu dotčeným útvarům. Po schválení příslušného obchodního případu je zadán příkaz zasílateli (speditérovi), který vystaví a zašle objednávku obchodnímu partnerovi.

Fáze realizace kontraktu

Vlastní realizační fáze kontraktu (obrázek 36) se zaměřuje především na oblasti pojištění dané přepravy, celní agendu a dopravní dispozice.

Fáze kontroly, uzavření, vyhodnocení kontraktu

Závěrečná fáze administrace přepravního případu (OP) (obrázek 37) se zaměřuje zejména na kontrolu, uzavření a vyhodnocení kontraktu. Tyto aktivity jsou prováděny obchodním a finančním útvarem. Následuje uzavření obchodního případu a jeho vyhodnocení, například z pohledu efektivity dalšími podnikovými útvary.

Příklad přepravního řetězce multimodální dopravy

Na následujícím obrázku 32 je prezentován příklad přepravního řetězce multimodální dopravy, kdy přepravce poptává realizaci konkrétní přepravy u poskytovatele logistických služeb (PLS). PLS přepravci nabízí varianty přepravy s využitím autocisteren a tankkontejnerů, kdy přepravce dané nabídky vyhodnotí a následně konkrétní přepravu objedná.

Činnosti a odpovědnosti v přepravním řetězci tekutých substrátů

V přepravním řetězci tekutých substrátů obchodní společnost objednává u dopravce/zasílatele konkrétní přepravu (typ zboží, relace, termíny atd.). Dopravce/zasílatel zajišťuje na základě přepravní nebo zasílatelské smlouvy odpovídající dopravní prostředek, kdy se předpokládá, že daný dopravní prostředek je vyčištěný, což je doloženo certifikátem o vyčištění (např. ECD). Za objednávku je plně odpovědná obchodní společnost, za ostatní činnosti dopravce/zasílatel.

Dopravce přistavuje expedujícímu subjektu (plnící organizaci ve smyslu ADR) vozidlo a expedující subjekt provádí (pozornost v tomto popisu je věnována zejména kontrole čistoty tanku):

• Kontrolu vhodnosti cisterny pro přepravu
• Kontrolu certifikátu o vyčištění kotle cisterny (členění na jednotlivé komory); je uvedeno, který produkt byl naložen před čištěním
• Vizuální kontrolu čistoty kotle cisterny (rozsah podle produktů)
• V případě, že pro nakládku budou použity hadice, jsou výše uvedené činnosti prováděny i pro hadice

V případě jakýchkoliv nejasností na straně expedujícího subjektu je cisterna odmítnuta se všemi důsledky pro dopravce/zasílatele. Po nakládce jsou expedujícím subjektem taženy vzorky z cisterny (toto je praktikováno u všech citlivých produktů), po jejich analýze je teprve povolen odjezd od expedujícího subjektu. Za tyto činnosti plně zodpovídá expedující subjekt.

Za vše, co se odehrává během přepravy, je plně odpovědný dopravce/zasílatel. Po nahlášení u příjemce, provádí příjemce vždy před vykládkou kontrolu kvality zboží v závislosti na jeho vlastnostech (vizuální kontrola, případně malá nebo velká chemická analýza) a táhne pro tyto účely vzorky:

• Z hladiny (pro případ znečištění látkami lehčími než produkt a plovoucími na hladině, např. voda, olej)
• Z prostředku tanku (pro případ možnosti vzniku směsi nebo emulze, vzniklé otřesy při přepravě jinak neslučitelných látek)
• Ze dna nebo z výpustního ventilu (pro případ znečištění látkami těžšími než je produkt)

Pokud jsou pro vykládku použity hadice dopravce/zasílatele, tak příjemce provádí kontrolu shodnou v prvním a druhém bodu u nakládky. Pouze tento systém kontroly vyloučí případnou kontaminaci přepravovaného produktu, záleží na produktu a možnosti jeho znečištění, což je zcela v gesci příjemce.

Po vyhodnocení kvality produktu (ne pouze z hlediska možných změn při přepravě), ale i shodnosti atestu expedujícího subjektu a skutečně dodané kvality, povolí příjemce vykládku do tanku, kde dojde ke smíšení s jiným produktem. Absence kontroly je možná pouze v případě, že produkt je vykládán do tanku, kde je zachována plná identita přepravované partie. Za veškeré tyto činnosti plně odpovídá příjemce.

V případě škody provádí obchodní společnost a dopravce/zasílatel přesnou analýzu jednotlivých zavinění a po vzájemné dohodě obchodní společnosti a dopravce/zasílatele, ale i expedujícího subjektu a příjemce, se snaží rozdělit škodu tak, aby jednotlivá zavinění byla kryta pojistkami všech zúčastněných (předpoklad, že i oni mají svoji činnost a rizika z ní vyplývající, stejně jako dopravce, kryty pojištěním). Za tuto fázi obchodního případu zodpovídají všechny subjekty zapojené do realizace obchodního případu.