Přepravní prostředky

Pro multimodální přepravy jsou využívány následující přepravní prostředky:

• Námořní kontejnery ISO třídy 1 (vnější šířka 2 438 mm)
• ILU (Intermodal Loading Unit, Intermodální nákladová jednotka) – ve smyslu ČSN EN 13044-1 nákladová jednotka vhodná pro evropskou intermodální přepravu na silnici, železnici, vnitrozemské vodní cestě a moři, která není ISO-kontejnerem (ISO třídy 1) podle ISO 830 – šířka větší než 2 438 mm, například kontinentální kontejnery / výměnné nástavby a intermodální návěsy
• Návěsy
• Podvojné návěsy (silniční návěs, který je svojí konstrukcí uzpůsobený k nasazení na speciální železniční podvozky pro přepravu po železnici a k zařazení do vlakové soupravy)
• Jízdní soupravy

Z hlediska překládacích prostředků jsou nejčastěji využívány:

• Portálové jeřáby s uchopovacím zařízením a s různým pojezdem (kolejové, pneumatické)
• Mobilní překladače a nakladače

Pro železniční přepravu jsou používány:

• Plošinové kontejnerové vozy (železniční vozy s podlahou, bez bočnic a s fixačními prostředky pro uchycení kontejnerů jako Sgnss 60’, Sggrss 80’, Sggnss 80’, Sggmrss 90’, Sggmrss 104’, Sgmmns 52’, Sgmmnss 45’)
• Kapsové železniční vozy (železniční vozy vybavené pevnou prohlubní - sníženou částí podlahy vozu - pro kola návěsů, do které jsou umístěna kola silničního návěsu, a točna spočívá na nesnížené části podlahy; nakládka a vykládka silničního návěsu je prováděna vertikálně - zdvih pomocí jeřábu nebo jiného manipulačního prostředku - jako Sdggmrss, Sdggmrss – Twin, Sdggmrss T3000e)
• Podvojné návěsy (konstrukčně upravené silniční návěsy, které umožňují podsunutí pod železniční podvozky a pomocí nichž se potom pohybují po železnici při rychlosti až 160 km/h)
• Nízkoplošinové vozy (například pro přepravu RoLa jako Saadkms, kdy je prováděna horizontální manipulace při nájezdu celých souprav na železniční vůz; jedná se o specifický typ doprovázené kombinované dopravy, kdy je součástí vlakové soupravy také vůz pro cestující a lehátkový, případně lůžkový vůz)
• Plošinové železniční vozy (čtyřnápravové plošinové vozy řady Slps jsou opatřeny otočnými nosiči pro uchycení odvalovacích kontejnerů ACTS; používají se železniční vozy se třemi kontejnery anebo řady Sgmmns se dvěma kontejnery)

Ve světě jsou nevíce rozšířené a používané 20stopé (22G1), 40stopé (42G1) a 40stopé High-cube (45G1) ISO třídy 1 námořní kontejnery, avšak v dnešní době jsou v Evropě rozšířeny také 40stopé High-cube a 45stopé High-cube (LEG1/LEGB) ISO „palletwide“ kontejnery. Tyto kontejnery jsou využívány především pro kontinentální kombinovanou dopravu po železnici a příbřežní námořní plavbu (short sea) také s využitím kontejnerových lodí určených na přepravu 45stopých kontejnerů. Pro kontinentální přepravy je však rejdaři neposkytují; užívají se pouze za předpokladu, že se jedná o příbřežní neboli kabotážní přepravu (short sea).

Na obrázku 1 je uvedena ukázka 45stopého High-cube ISO kontinentálního kontejneru LEG1/LEGB s šířkou 2 500 mm pro 33 palet rozměru 1200 x 800 mm.

Tyto kontejnery jsou náhradou klasických návěsů, mají podobné vnitřní rozměry a na rozdíl od námořních kontejnerů umožňují naložit vedle sebe dvě europalety o standardizovaných rozměrech 1 200 × 800 mm (délka × šířka). Při využití maximální celkové hmotnosti jízdních souprav pro intermodální přepravu 44 tun uveze až 25 t nákladu, například 25 velkoobjemových vaků (big bagů) o hmotnosti každého z nich 1 t. Na přepravu těchto kontejnerů jsou využívány speciální roztahovatelné návěsy.

Na obrázku 2 je intermodální návěs. Tento návěs má zpevněnou konstrukci, na bocích má úchyty pro zvedání kleštinami čelního nakladače. Při využití maximální celkové hmotnosti soupravy 44 t pro intermodální přepravu uveze 26 až 28 t nákladu, což je o 2 až 4 t více než u standardní silniční soupravy.

Na obrázku 3 je ukázka silničního návěsu se dvěma 20stopými ISO třídy 1 kontejnery (22G1).

Obrázek 4 zobrazuje multimodální High-cube (MEGA / Low deck) návěs. Žlutě vyznačené plochy po obou bocích návěsu označují úchytné body při překládce.

Na obrázku 5 je zobrazen skříňový návěs pro multimodální přepravu (silniční doprava a železniční doprava).

Vlak s naloženými návěsy pro multimodální přepravu je na obrázku 6.

Na obrázku 7 je cisternový 30stopý kontejner 3MT5 s celkovou hmotností 36 t. Tento typ kontejneru je vhodný pro přepravu kapalných látek o nižší hustotě.

Na obrázku 8 je uvedena souprava s výměnnými nástavbami.

Na obrázku 9 je znázorněna 45stopá výměnná nástavba.

Na obrázku 10 je znázorněn návěs s 20stopým ISO kontejnerem o objemu 26 m³.

20stopé ISO kontejnery mají objem maximálně 26 m3 a nejvyšší povolenou hmotnost do 34 t. Využít nejvyšší povolenou hmotnost je možné pouze pro látky v kapalném skupenství s hustotou vyšší než 1 200 kg/m3. Nejčastěji bývají tyto kontejnery vybaveny vrchním plnícím víkem (500 mm) a spodním stáčením (DN 80) se spojkami (MK/VK 80) anebo se závitem G3.

Na obrázku 11 je na návěsu naložen cisternový kontejner o objemu 30 000 l, který může sloužit jako náhrada klasické autocisterny.

Na obrázku 12 je vyobrazen cisternový kontejner, který je možné využít na kontinentální i příbřežní multimodální přepravy.

Na obrázku 13 je zobrazena skupina vozů Sgnss 60’ s cisternovými kontejnery. Vozy Sgnss mají nosnost až 70 t pro tratě třídy D, což umožňuje přepravovat dvojici cisternových kontejnerů o hmotnosti každého z nich do 35 t, které není možné běžně přepravovat po pozemních komunikacích. Vozy Sgnss jsou velmi vhodné pro přepravy v režimu vlečka – vlečka. Zpočátku jsou využívány jednotlivé skupiny vozů, které jsou přepravované běžnými nákladními vlaky. Po zvýšení objemu přepravy a vybudování terminálu (překladiště) je možné realizovat přepravy v ucelených vlacích, kdy se podnik chemického průmyslu připojí přes příslušný terminál na celoevropskou síť kombinované (respektive multimodální) dopravy.

Na obrázku 14 je vyobrazena multimodální náhrada cisterny pro 21. století.

Na obrázku 15 je uvedena překládka kontejneru z železničního vagónu Sgnss na návěs Hammar. Výhodou je možnost uskutečnění překládky kontejnerů již na vlečce chemického podniku s velmi nízkými investičními náklady. Za jeden den je možné dosáhnout výkonu až 60 překládek. Z hlediska manipulačních ploch jsou dostačující běžné plochy pro standardní silniční vozidla. Toto řešení má však také omezení, kterým je nutnost zpevněné plochy, avšak oproti čelním vozíkům nemusí být plocha až tak zpevněná. Tlak na přední nápravu dosahuje ekvivalentu hmotnosti až 60 t.

Na obrázku 16 je ukázka překládky návěsů portálovým jeřábem. Z hlediska výkonu i provozních nákladů je portálový elektrický jeřáb nejefektivnějším řešením pro velké terminály. Z hlediska investičních nákladů se však jedná o nejnáročnější řešení.

Na obrázku 17 je zobrazena překládka celých návěsů čelním vozíkem (reachstackerem). Tento typ překládky je vhodný pro středně velké terminály a vyžaduje velmi pevnou manipulační plochu z důvodu vysokého tlaku na nápravy vozíku.

Na obrázku 18 je zobrazena překládka výměnných nástaveb čelním vozíkem (reachstackerem).

Portálové jeřáby mohou mít i pojezd na pneumatikách (viz obrázek 19).

Na obrázku 20 je vyobrazena autocisterna vhodná pro multimodální přepravu, která je na bocích vybavená úchyty pro kleštiny nakladače.

Na obrázku 21 je návěs s dvojicí 20stopých cisternových kontejnerů.

Na obrázku 22 je 30stopý bulk kontejner pro přepravu sypkých substrátů (například granulát). V dolní části dveří je klapka na vysýpání a v zadní spodní části návěsu je podavač, který pomocí proudu vzduchu dokáže náklad dopravit s využitím hadic do sila zásobníku.

Na obrázku 23 je ukázka překládky ACTS kontejneru z železničního vozu Slps na silniční vozidlo. Tento přepravní systém, využívající silniční a železniční dopravu, funguje na bázi speciálních odvalovacích kontejnerů, které jsou přepravovány na speciálních železničních vozech. Kontejner se při překládce v otočném rámu na železničním voze pootočí, čímž je překládka umožněna.

Na obrázku 24 je zachycen železniční vůz Slps s pootočeným rámem ACTS kontejneru.

Na obrázku 25 je znázorněn kontejner společnosti Innofreight pro přepravu sypkých chemikálií.

Kloubový železniční vůz Sggmrss 90 na přepravu dvojice 40 anebo 45stopých kontejnerů je zobrazen na obrázku 26.

Spojení nabízená poskytovateli logistických služeb

Vybraní poskytovatelé logistických služeb nabízejí široké možnosti spojení mezi jednotlivými terminály, i co se týká příbřežních neboli kabotážních přeprav (short sea):

• Metrans - https://www.metrans.eu/
• Kombiverkehr - https://www.kombiverkehr.de/en/home/
• Bohemiakombi - https://www.bohemiakombi.cz/
• HUPAC – http://www.hupac.com/
• AWT, a.s. - https://www.awt.eu/
• Rail Cargo Operator – CSKD, s. r. o. – https://www.railcargo.com/de/
• LKW Walter - http://www.lkw-walter.sk/sk/zakaznik/kombinovana-doprava/spojenia

Multimodální terminály

Na obrázku 27 jsou uvedeny multimodální terminály zemí Visegradské skupiny (Česká republika, Slovenská republika, Polsko a Maďarsko), přičemž jsou jednotlivé terminály označeny dle jejich charakteru, tedy zda jsou bimodální, trimodální, popřípadě, zda dochází ke změně rozchodu u železniční přepravy.

Na obrázku 28 je vyobrazen přehled terminálů multimodální dopravy v Rakousku.

Na obrázku 29 je vyobrazen přehled terminálů multimodální dopravy v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko.

Na obrázku 30 je vyobrazen přehled terminálů multimodální dopravy v Itálii a okolních státech.

Česká republika

V České republice se nachází 13 aktuálně využívaných multimodálních terminálů. Na čtyřech z nich (Děčín, Lovosice, Mělník, Ústí nad Labem) lze realizovat překládku mezi třemi dopravními mody, na ostatních terminálech lze překládat pouze mezi silniční a železniční dopravou:

• Brno – Horní Heršpice (silniční, železniční doprava)
• Česká Třebová (silniční, železniční doprava)
• Děčín (vodní, silniční, železniční doprava)
• Lovosice (vodní, silniční, železniční doprava)
• Mělník (vodní, silniční, železniční doprava)
• Nýřany (silniční, železniční doprava)
• Paskov (silniční, železniční doprava)
• Praha Uhříněves (silniční, železniční doprava)
• Praha Žižkov (silniční, železniční doprava)
• Přerov, Horní Moštěnice (silniční, železniční doprava)
• Šenov (silniční, železniční doprava)
• Ústí nad Labem (vodní, silniční, železniční doprava)
• Zlín – Lípa (silniční, železniční doprava)

Slovenská republika

Ve Slovenské republice se nachází osm terminálů multimodální dopravy:

• Bratislava (silniční, železniční doprava)
• Bratislava (vodní, silniční, železniční doprava)
• Dobrá (silniční, železniční doprava)
• Dunajská Streda (silniční, železniční doprava)
• Haniska pri Košiciach (silniční, železniční doprava)
• Košice Bočiar (silniční, železniční doprava)
• Žilina (silniční, železniční doprava)
• Sládkovičovo (silniční, železniční doprava)

Polsko

V Polsku se nachází 12 terminálů multimodální dopravy:

• Gdynia (námořní, silniční, železniční doprava)
• Gliwice (silniční, železniční doprava)
• Łodž (silniční, železniční doprava)
• Małaszewice (silniční, železniční doprava)
• Pruszków/Warszawa (silniční, železniční doprava)
• Warszawa (silniční, železniční doprava)
• Wrocłav (silniční, železniční doprava)
• Sosnowiec (silniční, železniční doprava)
• Gadki (silniční, železniční doprava)
• Kobylnica (silniční, železniční doprava)
• Slawkow (silniční, železniční doprava)
• Mława (silniční, železniční doprava)

Maďarsko

V Maďarsku se nachází devět terminálů multimodální dopravy:

• Budapest (silniční, železniční doprava)
• Budapest (vodní, silniční, železniční doprava)
• Szopron (silniční, železniční doprava)
• Szeged (silniční, železniční doprava)
• Szolnok (silniční, železniční doprava)
• Záhony (silniční, železniční doprava)
• Pécs (silniční, železniční doprava)
• Székesfehérvár (vodní, silniční, železniční doprava)
• Szombathely (silniční, železniční doprava)

Rakousko

V Rakousku se nachází čtrnáct terminálů multimodální dopravy:

• Wien Hafen (vodní, silniční, železniční doprava)
• Wien Süd (silniční, železniční doprava)
• Hafen Krems (vodní, silniční, železniční doprava)
• Enns (vodní, silniční, železniční doprava)
• Linz (vodní, silniční, železniční doprava)
• Kapfenberg (silniční, železniční doprava)
• St. Michael (silniční, železniční doprava)
• Graz (silniční, železniční doprava)
• Villach Süd (silniční, železniční doprava)
• Salzburg (silniční, železniční doprava)
• Wels (silniční, železniční doprava)
• Hall in Tirol (silniční, železniční doprava)
• Bluddenz (silniční, železniční doprava)
• Wolfurt (silniční, železniční doprava)

Německo – Sasko-Anhaltsko

Multimodální doprava ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko se soustřeďuje do třech trimodálních terminálů a jednoho bimodálního terminálu:

• Aken Port (vodní, silniční, železniční doprava)
• přístav Halle-Trotha (vodní, silniční, železniční doprava)
• přístav Dessau-Roßlau (vodní, silniční, železniční doprava)
• Schkopau (silniční, železniční doprava)

Ve středu spolkové země Sasko-Anhaltsko se nacházejí ještě další dvě plochy s napojením na řeku Labe a kanál Mittelland (přístav Haldensleben a přístav Magdeburg Hansehafen). Na severu spolkové země neexistují multimodální terminály. V blízkosti Saska-Anhaltské hranice jsou bimodální terminály v Schwarzheide a Lipsku, které mají velký vliv i na multimodální dopravu v Sasku-Anhaltsku.

Itálie

V Itálii se nacházejí následující multimodální terminály:

• Novara (silniční, železniční doprava)
• Busto Arsizio (silniční, železniční doprava)
• Milano (silniční, železniční doprava)
• Piacenza (říční, silniční, železniční doprava)
• Trento (silniční, železniční doprava)
• Trieste (námořní, silniční, železniční doprava)
• Verona (námořní, silniční, železniční doprava)
• Venezia (námořní, silniční, železniční doprava)
• Bologna (silniční, železniční doprava)
• Pomezia (silniční, železniční doprava)
• Napoli (námořní, silniční, železniční doprava)
• Bari (námořní, silniční, železniční doprava)
• Catania (námořní, silniční, železniční doprava)